﻿&editionNumber=69
&editionVolume=3583

&centralHeader="PROVEDENÍ OPERACE UNDERTONE"

&mainArticleHeader="BŘEZNOVÉ IDY"

&mainArticleText="Po úspěchu operace Undertone, která shodou okolností začala 15. března, byly západní spojenecké síly připraveny překročit Rýn a vytvořit předmostí na několika místech východního břehu. Před 1 900 lety stál Julius Caesar vzdorovitě proti skupině spiklenců před Pompeiovým divadlem a očekával poslední úder. Podobně jako u císařova osudu nyní zbývá jen vrazit Brutovu čepel hluboko do srdce Říše. Dýku dostal do ruky generál George S. Patton a jeho americká 3. armáda.
-19. března – Generál Patton dostal od nadřízených povolení převést americkou 3. armádu přes Rýn.
-22. března – 200 letounů Piper L-4 Grasshopper přepravilo každý jednoho ozbrojeného pěšáka přes Rýn, aby vytvořili předmostí 3. armády u Oppenheimu. Mobilní prvky 3. armády těsně před půlnocí tiše překročily Rýn jižně od Mohuče, takže Američané předstihli Brity v překročení řeky o celý den. Odpor byl zanedbatelný a během 24 hodin přešla řeku celá americká 5. divize. Následující ráno generál Patton při vstupu na pontonový most před novináři a vojáky splnil svůj slib, že se „do týdne vyčůrá do Rýna“. Mnozí považují noční přechod za reklamní tah, který měl zastínit generála Montgomeryho, a nikdo tomu zřejmě nevěří více než samotný „Monty“.
-23. března – Americká 3. armáda provedla druhý přechod Rýna u Wormsu, zatímco britská 2. armáda a kanadská 1. armáda zahájily útoky přes Rýn severně od Porúří.
-24. března – Operace Plunder přepravila přes oblast Rýna více než 16 000 britských a amerických vojáků, kteří se spojili se čtyřmi postupujícími předmostími britské 21. skupiny armád. Americká 3. armáda obsadila Ludwigshafen a Speyer.
-25. března – Americká 1. armáda konečně prorazila z remagenského předmostí v Německu a otevřela cestu na pláně severně od Porúří.
-27. března – Zoufalý německý protiútok z Frankfurtu směrem na Küstrin byl během několika hodin odražen.
-28. března – Americká 1. armáda obsadila Marburg a 3. armáda Limburg a Lahn. Britská 2. armáda mezitím zahájila ofenzivu směrem k Labi. Britští ženisté do poledne dokončili další most přes Rýn, nazvaný „Blackfriars“."

&secondaryArticleHeader="OBRANA U BALATONU: POSLEDNÍ „ŘÍMSKÝ“ POZDRAV"

&secondaryArticleText="Vojska 3. ukrajinského frontu pod velením maršála Fjodora Ivanoviče Tolbuchina tvoří 37 střeleckých divizí, šest bulharských pěších divizí, dva tankové a jeden mechanizovaný sbor – více než 400 000 mužů, 7 000 děl a minometů, 400 tanků a samohybných děl a 1 000 letadel. Tato mohutná opora Rudé armády byla připravena zadržet hlavní nápor nacistické ofenzivy „Jarní probuzení“.
Naneštěstí pro Němce Sověti už začátkem února dobře věděli o soustřeďování sil u Balatonu a předem se připravovali na protiútoky. Němci se zde chtěli probít sovětskými liniemi a zatlačit je zpět k Dunaji, který představoval výbornou přirozenou obrannou překážku. Stabilizace jižní části sovětsko-německé fronty by byla cenným výsledkem, ale nejdůležitější bylo ovládnutí místních zásob ropy. Po stažení z neúspěšné ardenské ofenzivy bylo 31 divizí 6. tankové armády SS s elitními jednotkami Waffen-SS znovu připraveno k boji, tentokrát proti Rudé armádě na východě. Německá útočná síla byla obrovská: 430 000 pěšáků, 900 tanků a polopásových vozidel a podpora 850 bojových letadel Luftwaffe.
Brzy ráno 6. března se Wehrmacht vrhl do útoku a většinu sil nasadil proti sovětské 27. armádě mezi Velence a Balatonem. Dva menší svazy současně zaútočily na slabá místa severně a jižně v klešťovém manévru s cílem rozdělit hlavní sovětskou obrannou linii. Kdyby Němci dosáhli Dunaje, 6. armáda se měla rozdělit, postupovat po obou březích, obejít sovětské tankové armády a pokusit se znovu dobýt Budapešť. Byl to ambiciózní plán, protože VVS po většinu bojů ovládalo oblohu. Němečtí piloti se snažili udržet Wehrmacht v pohybu pod neustálými útoky Il-2 doprovázených stíhačkami a jejich nepolevujícími raketovými salvami. Sovětští obránci předvedli mimořádnou přesnost dělostřelectva a obratné manévrování a každý postup mařili. Němci, kdysi proslulí pružností, byli vysoce koordinovanými a pohyblivými sovětskými údernými jednotkami vháněni do palebných pastí. Ty pak decimovaly tankové formace soustředěné do skupin po 50 tancích, které představovaly velké cíle pro sovětské minometčíky. Závěrečná salva Kaťuší vyhnala poslední německé útočníky z bojiště.
Němci nakonec utrpěli 40 000 ztrát, přišli o 500 tanků a těžkých obrněných vozidel a 300 minometů. Do 16. března už nedokázali zahájit další útok, bitva byla rozhodnuta a Rudá armáda si připsala další jednoznačné vítězství."

&fakeArticle1Header="SOVĚTI POSTUPUJÍ TŘEMI SMĚRY NA VÍDEŇ"

&fakeArticle2Header="JAPONCI PŘI POSTUPU ČÍNOU OBCHÁZEJÍ DŮLEŽITÉ MĚSTO"